Drobečková navigace

Úvod > Historie a současnost > Historie obce

HISTORIE OBCE

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy držel díl vsi Jarohněv z Buchlovic a jeho bratři Ruprecht a Stach z Buchlovic. Po Jarohněvově smrti přešel díl Topolan i s patronátem kostela do rukou markrabího Jošta, jenž jej roku 1407 nechal zapsat jistému Zichovi z Nadachlebic.

Dalšími držiteli dílce v Topolanech byli Hanuš z Mělčan a jeho syn Mikuláš, poté Bohdal z Bařic, jenž tento díl intabuloval roku 1447 Protivcovi ze Zástřizl. Roku 1521 po dalších dvou majitelích téhož rodu jsou Topolany vloženy pod správu pustiměřského kláštera, který od roku 1375 drží druhý díl Topolan. S celým klášterstvím tak přešla ves k panství vyškovskému. V roce 1592 zakoupilo město Vyškov v obci mlýn. Po třicetileté válce byla topolanská farnost administrativně vedena z Vyškova a to až do roku 1859, kdy byla opět zřízena samostatná topolanská farnost.[3]

Z NEDÁVNÉ MINULOSTI TOPOLAN

Kostel sv. Mikuláše 1938Léta druhé světové války prožila obec poměmě klidně. Řada mladých mužů byla nasazena na práce v Německu, všichni se ve zdraví vrátili. Nepřímo se dotkl obce rok 1942 v souvislosti s Heydrichiádou. Mezi popravenými Rady starších církve pravoslavné v Praze, v jejímž chrámu se atentátníci ukrývali, byl i Jan Sonnewend, který se narodil 25.12.1880 v Topolanech, č.p.14. Jeho manželka i dcera s manželem byli popraveni v koncentračním táboře Mauthausenu.

Dramatické byly v obci poslední dny války. Někdy po 20.dubnu bylo nařízeno okresním úřadem předzásobit obyvatelstvo cukrem, který proti hotovému zaplacení měl být odebrán ve slavkovském cukrovaru, povozy vypravenými z jednotlivých obcí přivezen a obyvatelstvu rozdělen. Šest povozů z Topolan vypravených se přes nemalé potíže šťastně vrátilo.

V dalších dnech museli muži nastoupit na kopání zákopů. Od pátku 27.4. se při častých detonacích vysypalo mnoho oken. Detonace ničily objekty kasáren a letiště. V sobotu i v neděli bylo velrni pěkné počasí. Obcí procházely ustupující německé jednotky, na návsi stálo několik tanků a děl. V neděli 29.dubna - měla být v Prusích pouť , zatím tam hořela věž kostela - po poledni bylo vidět na kopečku - na Mikulášku - první sovětské vojáky. Boží muka se sochou sv. Mikuláše byla přímým zásahem zničena. Ve večemích hodinách vrcholil boj o obec. Před půlnocí byla v držení sovětských vojáků východní část obce a pomalu pokračoval jejich postup do části západní i sevemí, kde stále byli ve výhodném postavení vojáci němečtí. Postup sovětských vojáků se neobešel bez obětí. Poslední němečtí vojáci opustili obec za ranní tmy, stačili vzít s sebou několik párů koní a asi ve 4:30 hod. v pondělí 30.dubna 1945 zničili most přes Hanou u kostela. Výbuchem byl velký pískovcový kříž nedaleko mostu otočen o 45°. Z výhodného postavení západně a severně od obce byl nepřítel vytlačen až po příjezdu tanků a po jejich zásahu. V té době byly také zahájeny přípravy na stavbu mostu přes Hanou. Jeho výstavba byla dokončena 1.května.
Drama obce však vyvrcholilo v odpoledních a večerních hodinách 29.května. Obec byla ostřelována a bombardována malými bombami. V tu dobu byl zasažen kryt v domě č.p.68, byly usmrceny tři děti Kostelkovy, jejich matka těžce zraněna a několik osob lehce. Ve večemích hodinách byl smrtelně zasažen střelou v kruhu své rodiny pan Jan Hanák, č.p.92. Za neujasněných okolností přišli o život otec a syn Růžičkovi z Brna. 18.května chlapec Jan Suchomel přivedl k výbuchu pancéřovou pěst v Křižanovicích a byl jí usmrcen. Sovětští vojáci, kteří padli v bojích o obec, byli pohřbeni kolem pomníku padlých na návsi a v blízkosti pohostinství. Jejich pozůstatky byly později převezeny do Brna, jen jeden odpočívá na místním hřbitově.


V prvých dnech po osvobození byl ustaven místní národní výbor, jeho reorganizace byla provedena v srpnu. Několik rodin se odstěhovalo do pohraničí. Byly vytvořeny místní organizace politických stran, obnoven Sokol, ustaven Svaz Československé mládeže a Svaz přátel SSSR. Započalo se s přípravou dožínek, které se skutečně vydařily. Do konce roku byla sehrána 3 divadelní představení.

V dalších letech pokračovala obnova a budování obce. Byla založena organizace Československého Červeného kříže a Československý svaz žen, později i Svaz pro spolupráci s armádou - Svazarm.

Padlým občanům z Topolan a Křížanovic a padlým rudoarmějcům byly v květnu 1947 odhaleny pamětní desky na pomníku padlých na návsi.

Zemědělské strojní družstvo bylo založeno v r.1946, získalo traktor zn. Ford z UNRRY a některé stroje.

Pomník padlých hrdinů na návsiV období socializace zemědělství trvalo dosti dlouho, než v obci došlo k založení jednotného zemědělského družstva. Během r.1952 byla likvidována tři velká hospodářství, zesílena náborová kampaň a nátlak na zemědělce a tak se podařilo JZD založit. Nemělo však dlouhého trvání, rolníci se velmi brzy vrátili k dřívějšímu způsobu hospodaření. Půda likvidovaných hospodářství byla rozdělena ostatním jako nucený nájem. V r.1954 tyto nájmy končily. Řada zemědělců už nebyla schopna pro nemoc, stáří apod. opatřit svá vlastní hospodářství. Vypovídaly se nucené nájmy, národnímu výboru dávali k dispozici i půdu vlastní. Nebylo zajištěno obdělání asi 105 ha zemědělské půdy. Po dlouhých jednáních tuto půdu převzaly do užívání Československé státní statky a na zajištění polních prací dovážely pracovnice ze Slovenska.

Teprve v r.1957 se podařilo založit nové JZD, které až do 31.12.1964 hospodařilo v obci spolu se Šlechtitelským semenářským podnikem. Od 1.1.1965 byla JZD Hoštice-Herotice, Křížanovice a Topolany sloučena v jeden celek. Po několika letech vmiklo sloučení dalších družstev jedno z největších družstev na okrese se sídlem ve Švábenicích a pod označením Zemědělské obchodní družstvo Haná v poněkud pozměněné formě hospodaří dodnes.

V obci jsou dva soukromě hospodařící rolníci, řada drobných držitelů půdy - záhumenkářů, chov koní, chov psů, stolařská dílna a opravna aut. Firma ALS spol. s r.o. se zabývá zpracováním produktů kalifornských žížal.

Z 280 občanů žijících v obci je více než čtvrtina důchodců, v zemědělství pracuje méně než 10 lidí, všichni ostatní v produktivním věku jsou zaměstnáni v nejrůznějších oborech a dojíždějí denně do zaměstnání do Vyškova, někteří i do vzdálených míst a někteří i na celý týden.

Dlouhá léta a stále činnými organizacemi v obci jsou Myslivecké sdružení a Sbor dobrovolných hasičů, který v r.1993 oslavil 100 let svého trvání. Obě organizace byly štědrými podporovateli a příznivci dětí v mateřské škole. Ve funkci předsedy místního národního výboru se do r.1980 vystřídali pánové Jan Zbořil, Stanislav Koudelka, Pavel Martinásek, Jaroslav Jurda, Bořivoj Hanák, Pavel Skácel. Pod jejich vedením se uskutečnily v průběhu let různé akce: zřízení místního rozhlasu, zlepšení veřejného osvětlení, chodníky okolo domů, kanalizace v zahradách i na návsi, bezprašná silnice přes obec, úprava Lukového potoka, autobusová čekárna, hasičská zbrojnice, postavena budova pro obchod, adaptován objekt pro místní národní výbor.

Od 1.července 1980 byly Topolany sloučeny s obcí Hoštice-Herotice. V jejich národním výboru zasedali 3 zástupci z Topolan. Od 1.ledna 1986 se staly Topolany a řada dalších obcí součástí města Vyškova. Tento stav trval do r.1990, kdy téměř ve všech s Vyškovem spojených obcích byla opět zvolena jejich vlastní obecní zastupitelstva. Při volbách v uvedeném roce mohli si voliči vybrat kandidátku Sdružení nezávislých kandidátů, Československé strany lidové a Komunistické strany Československa. Ve volbách dalších byl výběr možný jen ze dvou - Nezávislí kandidáti a KDU-ČSL.

V červenci 1987 byla jednoho dne ve večemích hodinách obec překvapena bouří a následným přívalem vod z polí jihozápadně od obce. Voda zaplavila všechny části obce, náves a v několika případech vnikla i do domů.

V r.1992 se obdobná situace opakovala v květnu, červnu i červenci, ne sice v takovém rozsahu, ale voda vnikla i do studní. Na pomoc při úklidových pracích byla vyslána i jednotka armády z Bučovic s příslušnou technikou. Ještě před zahájením úklidových prací se uskutečnila jednání, při nichž se zvažovaly způsoby, jak zabránit opakování takových situací. Byl vypracován projekt tzv. Protierozních opatření v katastrálním území Topolany - PEO. Po schválení projektu následovala jeho realizace. Náklady přesáhly 2 milióny Kč, peníze zajistil Okresní úřad Vyškov, jen malou část obec. Akce spočívala v prodloužení tzv. Topolanského potoka - svodnice o několik set metrů nahoru po mímém svahu. Do této svodnice dlouhý příkop má přivádět srážkovou vodu z výše položené části katastru, čímž by se dosáhlo svedení těchto vod přímo do Hané, mimo obec. Po dokončení této akce obec doposud vodou ohrožena nebyla.

V poválečných letech se postupně odstraňovaly škody válkou způsobené, obnovovaly se zničené domy, později se podle možností prováděla modernizace bytů, úpravy a opravy domů, podstatně vzrostl počet elektrických spotřebičů, pořizovala se auta, ústřední topení atd. Do r. 1998 bylo v obci postaveno 18 nových domů, některé na místě oďklizených domů starých, 3 domy jsou ve výstavbě.

V posledních letech byly získány finanční prostředky z Programu obnovy venkova a provedeny úpravy na hřbitově a kolem kostela, značná část místních komunikací upravena na bezprašné, rekonstruována a posílena síť elektrického vedení, pro obce Hoštice-Herotice, Křížanovice a Topolany , zřízen skupinový vodovod, telefonizace obce a v r. 1999 zahájena plynofikace obce.

V dlouhé, bohaté a někdy i pohnuté historii obce Topolany je nemálo událostí a momentů stojících za zamyšlení a hodných následování. Kéž se daří současným i budoucím občanům obce Topolany pečovat nejen o pěknou obec a její rozkvět, ale i s vděčností přebírat a s láskou rozvíjet všechno, co činí život radostným, krásným a šťastným.